Originalgröße

Weitere Informationen

Mince a medaile olomouckých biskupů a arcibiskupů

V roce 1063 bylo českým knížetem Vratislavem II. obnoveno olomoucké biskupství. K mnoha výsadám, kterými bylo obdařeno, náleželo s největší pravděpodobností i právo ražby mincí či alespoň ekonomického profitu z jejich výroby. V tomto duchu lze vyložit znění dvou později vydaných listin ze 40. let 12. století. Výroba mincí v biskupově režii však v pozdním středověku ustala a k jejímu obnovení došlo až v roce 1608 za episkopátu Františka kardinála z Dietrichsteina, který díky svým diplomatickým schopnostem získal mincovní privilegium od císaře Rudolfa II. Výroba biskupských mincí a později i medailí přetrvala až do roku 1759 kdy byla po nátlaku dvorských úřadů zrušena biskupská mincovna v Kroměříži. Olomoučtí biskupové, od roku 1777 arcibiskupové, měli po té sice možnost razit své mince a medaile dále z titulu říšských knížat, avšak jen ve velmi omezeném počtu (jedna emise), a to pouze v mincovně ve Vídni. Ještě v roce 1820 vydal své vlastní mince arcibiskup Rudolf Jan, ovšem jen díky titulu rakouského arcivévody, který coby mladší bratr císaře užíval. V dalších letech již olomoučtí arcibiskupové razili pouze soukromé medaile, nejčastěji na památku své intronizace a v této tradici pokračují dodnes.

Evropa. Stříbrné mince 17. a 18. století

Španělský dovoz stříbra dosáhl svého vrcholu ke konci 16. století. Poté začal klesat, zatímco evropské zásoby stagnovaly. Poptávka po stříbře vedla na počátku třicetileté války ke zhoršení vnitřní hodnoty mincí a tím k dosud největší inflaci v období tzv. „Kipper-und Wipperzeit“ v letech 1619–1622. V Anglii byla stabilním stříbrným nominálem koruna, kterou lze srovnat s tolary vybíjenými v oblastech římsko-německé říše. Ve Francii od dob Ludvíka XIV. dominoval ecu. Na východě Evropy se etabloval rubl, emitovaný od roku 1704 za vlády Petra I., a to v desítkovému systému (rubl = 100 kopějek).